Who wants to live forever?

Myslím, že čím jsem starší, tím více se orientuju. Tím lépe dokážu rozeznat sezónní hit od opravdové a nesmrtelné písně. Tuctovou soap operu od filmové klasiky. Spolu s přibývajícími léty mám vytříbenější vkus. Díky bohu.

Prošla jsem si všemi styly - uznávala jsem hip hop a chodila oblečená jako rádoby "skejťák". Emo obdobím jsem si prošla taky, stejně jako gothic, různými alternativními styly, elegantní období jsem si prožila teprve nedávno a doteď se mě jaksi drží, ale řekla bych, že pokud mám někdy dospět v dámu, tak si ho budu muset ponechat. Nicméně spolu s těmito styly se měnila i hudba, kterou jsem poslouchala. Ve čtrnácti jsem měla kamarádku, která milovala Tokio Hotel. Nakazila mě a zatímco tatíček poslouchal při sobotním úklidu Queeny, já měla v uších vražená sluchátka od mp3, vehementně jsem tvrdila, že Queeni nejsou hudba, že patří staré generaci a že teď jsou tu Tokio Hotel, kteří budou věční. Nafackovala bych si. Ach, Freddie, jak jsem tě jen kdy mohla urazit? Doufám, že z té nebeské výšky vidíš, jak se kaju a odpustíš mi to.

Dnes vidím, jak moc jsem se mýlila. Kdybych si měla vybrat hudbu, kterou bych až do konce života poslouchala, byli by to jednoznačně Queeni. Jen a jedině oni. Jejich hudba... nedokážu ani popsat, co všechno za pocity ve mně vyvolává. Jejich Don´t stop me now ve mně vyvolává až neskutečnou chuť žít a neohlížet se zpět. Bohemian Rhapsody mi ukazuje, jak se s životem vyrovnat, se všemi chybami, které jsem v životě udělala. Who wants to live forever mě nutí myslet na to, že jsem na tomto světě jen jednou a mám se tedy postarat o to, abych žila nezapomenutelně. The show must go on ve mně vyvolává pocit neskutečného smutku, zaražení a také údivného poznání, že ať se stane cokoliv, svět se točí dál. A že jsme tu všichni herci v jedné velké show. Všechny mají něco do sebe. Všechny jsou neskutečně nádherné... a žádná se nikdy neomrzí. Kdyby měl mít můj život soundtrack, hráli by na něm Queeni. A božský Freddie, tak úžasný, tak geniální a jenom jeden. Freddie, chybíš nám. Ačkoliv jsi odešel ještě předtím, než jsem se narodila. Dnešní generace potřebuje hudbu, která jim ukáže to všechno, co znamená žít.